(Občas) blogujúci grafik: Jiří Tvrdek
Keďže rozhovor na mojom blogu sa vytrvalo teší čitateľskému nezáujmu, rozhodla som sa pokračovať v tejto peknej tradícii. Dnes som miesto vás položila otázky pomerne známej osobnosti československého internetu, ktorá sa nazýva Jiří Tvrdek. Do povedomia pospolitosti sa dostal čajovým blogom a stromovým portfóliom. :)
Možno by čitateľov môjho blogu zaujímalo, ako si sa dostal ku grafickému dizajnu? A možno nie. Ale zaujíma to mňa. Myslím. :)
Ahoj Mona. Ke grafickému designu mě přivedl nedostatek wallpaperů s hokejistou Tomášem Kaberlem, kterého jsem tenrkát žral. Tak jsem se rozhodl, že si vytvořím nějaké vlastní tapety a Photoshop mi byl doporučen jako vhodný nástroj. Když jsem pak šel na VŠE do Prahy a chtěl jsem si přivydělat nějaké peníze, zkusil jsem nabídnout nabyté schopnosti v inzerci na grafika.cz. Nevím, jak se to povedlo, ale tenkrát jsem začal spolupracovat s firmou, která dělala finanční poradenství. Díky tomu jsem získal nějaké reference a první zkušenost s klienty. To už mě napadlo, že bych se jednou grafikou docela rád živil. No a pak jsem si našel brigádu přímo v grafickém studiu, kam jsem šel na výpomoc se sazbou katalogu a ořezáváním fotek a nakonec tam zůstal rok a půl.
Kliknite na obrázok pre zväčšenie.
Zachovali sa nejaké veci z rannej tvorby Jiřího Tvrdeka?
Ty wallpapery a první práce bych snad dohledal na nějakém starém CD. Něco pozdějšího je zachováno v galerii na Grafice, kam jsem tenkrát dost chodil. Ve fóru jsem tehdy nasbíral docela cenné rady od zkušenějších kolegů z oblasti předtiskové přípravy.
Na webe sa človek o tebe dočíta, že si vyštudoval Institut Digitálních Médií. Je podľa teba pre profesiu grafika vzdelanie nevyhnutné?
Ono se moc nedá říct, že jsem to vystudoval, byl to roční rekvalifikační kurz grafického designu, webdesignu a fotografie. Myslím, že každý kdo tam byl, udělal od začátku hodně velký pokrok. Pro mě byla nejcennější zkušenost potkat zajímavé lidi, třeba Jakub Krč, lektor typografie, je hodně inspirativní člověk.
Kliknite na obrázok pre zväčšenie.
Aký je život na volné noze?
Pořád se to učím. Ze začátku jsem měl úžasný pocit nově nabyté svobody, byl jsem nadšený. Najednou jsem se mohl rozhodovat, jak naložím se svým časem. Jenže postupně jsem sklouzl k hraní her, prolézání diskuzních fór a zpravodajských serverů, kecání po ICQ... Po opadnutí počátečního nadšení pro mě bylo najednou těžké donutit se pracovat, s tolika lákadly všude okolo a s takovou spoustou času na všechno. Střídaly se u mě období hyperproduktivity s obdobími naprosté lenosti.
Tak jsem se před půl rokem rozhodl pronajmout si kancelář. Ukázalo se to jako dobrý způsob, jak oddělit pracovní život od osobního. Pravidelný denní rytmus mi vnesl do dne řád a můj život mimo práci začal opět existovat.
Ale sama kancelář mě nespasila, pořád byly problémy. Práce už mě nebavila a došlo to až k tomu, že jsem se cítil zcela vyčerpaný, bez jakékoli motivace pokračovat dál. Myslel jsem, že s grafikou nadobro skončím, neviděl jsem východisko.
Rozhodl jsem se dokončit projekty, co jsem měl a nebrat žádné další. Začátkem září 2009 jsem si vzal volno, abych si mohl vyčistit hlavu a utřídit si priority.
Volno mi prospělo. Uvědomil jsem si, že i když mi na grafice a tvorbě webů spousta věcí vadí a vyčerpává, pořád mě část baví a naplňuje. Uvědomil jsem si, jak je důležité naučit se říkat NE. V jednu chvíli jsem měl snad 15 projektů najednou a byl to ohromný stres. V tuhle chvíli mám 3 projekty a je to parádní. Taky jsem si uvědomil, že už nechci dělat projekty jen pro peníze jako zprostředkovatel pro třetí stranu. Baví mě potkávat se s lidmi a komunikovat přímo s nimi. Rozhodl jsem se práci pro agentury omezit a obnovit dávnou spolupráci s Honzou Rozehnalem. Jo, jsme opět Artic Studio a pomalu chystáme nový web. Ale nechcem se stát velkou a superprestižní firmou, chcem zkrátka dělat to, co děláme, dělat to dobře a být v pohodě.
Rozhodl jsem se, že už to všechno nebudu brát tak smrtelně vážně. Dřív mi šlo hodně o to, abych byl maximálně produktivní, dělal prestižní zakázky pro velké firmy, abych měl jméno, abych měl nejnovější hardware a poslední software, pěkný auto a kdoví co ještě.
Zjistil jsem, že mi na tomhle vůbec nezáleží. Jediný, co chci, je mít svou práci rád a mít rád lidi kolem sebe. Když člověk nepotřebuje pořád nový oblečení, nový mobil, televizi, auto, (doplňte sami), najednou si začne uvědomovat, jaké věci jsou v životě opravdu důležité.
Takže jediným mým úkolem teď je zlepšit svou kázeň, trpělivost a soustředěnost. To je úkol na celý život.
Kliknite na obrázok pre zväčšenie.
Nemávaš občas pocit, že predávať hotdogy je dobrý nápad?
V krizi (mám na mysli osobnostní, ne ekonomickou) jsem uvažoval o tom, že budu dělat messengera a jezdit na kole po Praze. Jak je vidět, zůstal jsem u té grafiky. :)
Neviem, či s tým máš skúsenosti, ale v reklamných agentúrach sa často preferuje vkus zákazníka pred dobrým vkusom. Myslíš si, že je to správne? Nemal by byť grafik človek, ktorý aj bežnému podnikateľovi miliónovi povie, že jeho vkus je s dobrým vkusom nezlučiteľný? Zažil si podobné dilemy a ako si ich riešil?
Výhoda práce na volné noze je ta, že klienty si člověk může vybírat, takže tohle nemusí pořád řešit. Pokud se můj vkus a vkus klienta liší, vždycky řeknu a zdůvodním, jak by to podle mě mělo vypadat, ale konečné rozhodnutí nechám na klientovi. Vychází to tak půl na půl.
Kliknite na obrázok pre zväčšenie.
Keby si mal povedať meno jedného grafika, ktorého tvorba podľa teba nemá chybu, kto by to bol? (Skús nepoužiť meno Jiří Tvrdek.) :P
Spousta lidí má krásné portfolio a je těžké někoho vybrat. Líbivé komerční věci člověka okamžitě ohromí a zavděčí se většinovému vkusu, požadavkům dneška. Mě samotného v poslední době oslovuje spíš jednoduchost a taková skrytější nestárnoucí krása, kterou je možné odhalovat postupně. Líbí se mi třeba práce, které dělá dvacetiletý nor Ole Martin Kristiansen.
Taky víc vnímám práci v kontextu autora, to, jak na mě působí jako člověk sám. Takže se mi líbí práce Martina Peciny a jeho perverzní básně.
Ktoré tri weby zamerané na grafický dizajn často navštevuješ?
Smashingmagazine.com, Behance.net a... Twitter. :)
Kliknite na obrázok pre zväčšenie.
Na blogu máš medzi obľúbenými položkami zaradeného Kocoura z Červeného trpaslíka. Mohol by si čitateľom na Slovensku povedať, prečo je Kocour taký výnimočný a nádherný?
Kocour je neuvěřitelný marnotratný pošuk a narcis. Škoda, že vlastně nemá jméno, jinak by se podle něho jmenoval náš kocour. Takhle se jmenuje po jiném pošukovi, Dr. Sheldonu Cooperovi z Big Bang Theory.
Ak máš na duši nejaké super posolstvo pre obyvateľov planéty Zem, toto je priestor na jeho vyslovenie:
Mňau.
Dík za rozhovor. :)
Viac na: www.tvrdek.cz
Komentáre
#1 | 28.09.2009 | 21:48:44 | lerell
Aspon viem ze mam sancu ... ten rekvalifikacny kurz: Institut Digitálních Médií, isiel by som na ten rok, odlozim si to po vysokej :-) aj ja som rozmyslal ze budem robit messengera :-))
#2 | 01.10.2009 | 10:17:42 | Michal | Web
IDM nějakou dobu nejede, takže máš smůlu :-P Jinak jsem rád, že nejsem sám, kdo má občas ty stavy se na všechno vysrat a dělat nějakou normální práci, třeba popeláře :-)
Pridať komentár
© Monika Holečková, 2007 - 2009. Poháňané systémom xBlog.